Denisa Legnerová Jandová
- Počet článků 79
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 906x
Seznam rubrik
Denisa Legnerová Jandová
Kam s ním?
Dovolím si parafrázovat Jana Nerudu, tentokrát ale nejde o starý slamník, nýbrž o starý rozbitý rtuťový teploměr.
Denisa Legnerová Jandová
Už zase skáčeme do kaluží
Také Vaše děti milují skákání do kaluží? I Vy jste to rádi dělali jako děti? Nemáte chuť to udělat občas i dnes coby dospělí? Rozeběhnout se a skočit a šplouch, voda vystříkne a schválně, komu nejvíc?
Denisa Legnerová Jandová
sportem k smutku
Zatímco většina sportovních fanoušků žije momentálně hokejem, v naší vesnici dnes odpoledne hrála prim dětská olympiáda.
Denisa Legnerová Jandová
Jeden pitomý rozbitý talíř
Včera večer, když jsem dávala nádobí do myčky, vypadla mi z ruky sklenička. „Sakra!!!“, pomyslím si, padajíce únavou z celého dne. Rozhodně jsem neměla náladu ještě uklízet rozbitou skleničku,
Denisa Legnerová Jandová
Když mámy paří a tátové hlídají
Během posledních pěti let, co jsem na rodičovské „dovolené“ a pečuji o děti a manžela, nemám příliš možností jít do společnosti. I když oproti jiným párům v okolí, na tom tak zle nejsme. Abonentka do divadla nám alespoň jednou do měsíce zajišťuje pravidelný přísun kultury. I když tedy do divadla pravidelně dobíháme s vyplazeným jazykem během třetího zvonění, někdy i později. Po představení pak zase spěcháme rychle domů, neboť je nám hloupé, vysedávat si někde ve vinárně, zatímco babička hlídá. Kromě toho pak zvládáme zhruba jedno kino a jeden ples ročně. Ale jít si večer posedět někam sama s kámoškama? Tak to už je skoro science fiction. Možná ještě tahle kafíčko za bílého dne někde, kde mají dětský koutek a ani tak nestihneme podrbat, protože v půlce každé druhé věty jsme „vyrušeny“ nějakým záludným dotazem našich dětí.
Denisa Legnerová Jandová
Advent a generální úklid
Nedávno mne na jednom komunikačním serveru zaujala ryze dámská (většinou šlo o maminky malých dětí) diskuze týkající se předvánočního úklidu. Maminky tam debatovaly, jak se zbavit té a té špíny, jaký prostředek na co použít apod. Nedalo mi to a taky jsem přidala svůj příspěvek:
Denisa Legnerová Jandová
O naději
Kráčím si na autobus, protože jedu na kolej. Na zádech nesu těžký batoh, přesto to břímě, které mám právě v duši je větší. Umřel mi blízký člověk, není tomu ještě ani měsíc. Poprvé v životě jsem se setkala se smrtí tváří v tvář. A když už si myslíte, že nemůže být hůř, umře vám navíc pes a do toho všeho se rozejdete se svým klukem, protože ve chvíli, kdy ho potřebujete i k něčemu jinému než k dosažení orgasmu, zjistíte, že je sám ve sračkách. A tudíž i kdyby moc chtěl, nemůže Vám být oporou. Ale chápu, že něco podobného si tehdy myslel asi i on o mně.
Denisa Legnerová Jandová
Uf, už je po dovolené!
Už dva roky jsme nebyli u moře a já začala pociťovat velký deficit toho mořského vzduchu a přímořské atmosféry. Léto si rádi užíváme v Čechách, ale jak začne září a sluníčka ubývá, láká nás to na jih. Kromě toho bychom rádi využili, že děti do dvou let neplatí za letenku a tudíž bychom ušetřili. Manžel ale z pracovních důvodů letos nemohl, tak mi nabídl, ať vezmu s sebou svou mamku a i s dětmi si najdeme nějaký zájezd.
Denisa Legnerová Jandová
Bezpodmínečná láska
Jako správná malá holčička jsem si ráda hrála s panenkami, jako že já jsem maminka a ony moje dětičky. Už tehdy jsem věděla, že chci mít děti i ve skutečném životě. Nikdy mne nenapadlo, že by tomu mělo být jinak a ani jsem nad tím nikdy příliš neuvažovala, prostě jsem to brala jako skutečnost, že je jednou mít budu. Když jsme se už jako dospělé téměř třicetileté, tehdy ještě bezdětné, ženy na toto téma bavily s jednou mojí kamarádkou, překvapil mne její názor: „ Ani nevím, zda vůbec chci nějaké děti. Když vidím, jak se ty děti občas rodičům odvděčí, že se na ně vykašlou!“ Tahle věta mne donutila trochu zapřemýšlet a ptát se sebe sama...
Denisa Legnerová Jandová
Jsou z nás venkovani
Nedávno jsme se přestěhovali z města na venkov. Od malička jsem žila a vyrůstala ve městě, a ač jsem za prarodiči na vesnici jezdila jako dítě téměř každý víkend a trávila u nich všechny prázdniny, necítila jsem k venkovu žádný zvláštní vztah a ani ve snu by mne nenapadlo, že tu nakonec budu žít.
Denisa Legnerová Jandová
Kde domov můj aneb jak je pro děti důležitý domov
Tak konečně nastal den D. Den stěhování. Den, kdy definitivně vyměníme našich padesát metrů čtverečních v městském bytě za více než dvěstěmetrový dům se zahradou na vesnici. Jupííí, po více než roce rekonstrukce je to konečně tu!
Denisa Legnerová Jandová
Kronika mého rodu - příběh druhý - Happyend se nekoná
Během mého pátrání po předcích, jsem si znovu uvědomila, že člověk nemá soudit, když sám nezná souvislosti. A ač jsou někdy činy lidí neomluvitelné, možná se stanou více pochopitelnými.
Denisa Legnerová Jandová
Busem napříč USA ze San Francisca do New Yorku
Tento cestopis o třítýdenní cestě napříč USA je sice už „starý“ 10 let, přesto věřím, že má stále stejnou platnost, neboť města a místa jsou stále tam, kde byla a mé pocity z nich jsou i po letech stále živé.
Denisa Legnerová Jandová
Americký sen aneb takové jedny nezapomenutelné prázdniny
Letos tomu už je deset let, kdy jsem se ještě coby studentka vydala díky programu Work and Travel přes Atlantik okusit, jak chutná americká svoboda.
Denisa Legnerová Jandová
Láska přes internet, aneb jak jsem poznala svého muže
Téměř každý člověk hledá svou druhou polovičku, toho pravého/pravou. Já jsem toho názoru, že každý, s kým, byť jen na čas, spojíme svůj život, je ten pravý. Pravý pro ten daný okamžik, pro tu danou chvíli. Asi bylo třeba se sejít, něco společně zažít, abychom se něco naučili a mohli jít moudřejší dál svým životem.
Denisa Legnerová Jandová
Holka nebo kluk?
„Co to bude, holka nebo kluk?“, jedna z nejčastějších otázek, když potkáme někoho známého, o němž víme, že je právě v očekávání. „To je jedno, hlavně, aby to bylo zdravé!“, zní obvyklá odpověď. A opravdu - aby bylo miminko zdravé, je to nejdůležitější! Jenže i tak se občas dostaví zklamání, i když se ho na první pohled snažíme zamaskovat, někdy i sami před sebou. Někdy se ty pocity mohou odehrávat v našem podvědomí a my nejsme schopni je přesně identifikovat, jen nám tam prostě něco nehraje. Cítíme to jako rouhání, když bychom si přiznali, že jsme zklamaní z toho, že se místo vytouženého nástupce narodila holčička, nebo naopak.
Denisa Legnerová Jandová
Ministr Chládek proti domácí výuce
Ministr školství odmítá domácí výuku. Přesněji řečeno domácí výuku pro děti druhého stupně. Argumentuje tím, že škola má nejen vzdělávací funkci, ale i socializační. Aby ne, musíme přeci vychovat stádo ovcí, které nebude mít svůj vlastní názor. Kdo by pak konzumoval a spotřebovával na povel?! Budoucí generace mohou být spásou pro tuhle planetu, což ale bohužel pro vlády tohoto světa není žádoucí. Musejí na to proto dávat pozor už v zárodku. Takže se obávám dne, kdy bude zakázána domácí výuka i na prvním stupni. Nebo ještě lépe, kdy bude zavedena povinná „školková“ docházka pro děti od tří let. Nebo, co třeba brát děti matce rovnou po porodu a kolektivizovat je už od útlého dětství.
Denisa Legnerová Jandová
Zážitky s malými dětmi - ztracený zatracený mobil
Na tento pár let starý úsměvný příběh, kdy našemu Tadeáškovi byl právě rok, jsem si vzpomněla asi před týdnem ve chvíli, kdy roční Davídek využil nestřeženého okamžiku a suverénně vyhodil můj mobilní telefon z balkonu našeho bytu ve čtvrtém poschodí. Rychle jsem seběhla dolů a v trávě hledala mobil, respektive jeho části. Našla jsem tělo, po chvíli baterku a nakonec i kryt. Když jsem z těchto zachovalých kusů dala mobil zpět dohromady, naštěstí fungoval. Každopádně jsem se musela zasmát - jak říká bratranec Pepin v Postřižinách: „Nudíte se? Pořiďte si medvídka mývala!“. Já myslím, že by to mohlo klidně znít i takto: „Nudíte se? Pořiďte si děti!“
Denisa Legnerová Jandová
Kuba aneb křížem krážem stopem po ostrově svobody(12.11-26.11.2009)
Cesta na Kubu byla tak trochu neplánovaná a spíš náhodná akce. Cena letenek se stále pohybovala dost vysoko a my nebyli ochotni za ně zaplatit 30 tisíc. Jednoho dne jsem se jen tak ze zvědavosti podívala na internet a najednou mi tam vyskočily letenky na 13 tisíc. Neváhala jsem a ihned je bukla – odlet za měsíc.
Denisa Legnerová Jandová
Odpuštění aneb díky, tati...
Když jsem včera odpoledne vytahovala ze schránky dopis s mým jménem a na místě odesílatele stálo – notářka Jičín, začala jsem tušit, oč jde. Rozklepanýma rukama jsem obálku roztrhla a očima pátrala nesystematicky po papíře...
| předchozí | 1 2 3 4 | další |
